Bezpochyby patří díky roli "potvory" Andrey k nejvýraznějším postavám nekonečného, ale stále divácky oblíbeného seriálu. Původně blondýnka se kvůli němu změnila v tmavovlásku.
Původně blondýnka se kvůli němu změnila v tmavovlásku a po téměř třech stovkách dílů se herečka Dana Morávková nebojí říct: "Pořád mě baví hrát."

* Rodinná pouta skončila, ať žijí Velmi křehké vztahy! Jak jste prožívala tu lehkou pracovní nejistotu na přelomu roku?
Můžu o tom mluvit jen ze svého hereckého pohledu. V den, kdy bylo vydáno podle právnického slangu tzv. předběžné opatření, jsme museli ukončit natáčení Rodinných pout, což jsme také udělali. Měli jsme sice volno před Vánocemi, mohli nakupovat dárky, ale všichni jsme si říkali, co bude dál - pokračujeme, anebo ne? Nakonec se všechno vyřešilo a po Novém roce jsme museli dotočit všechno, co jsme zameškali - pod novým názvem. Ale jinak se pro nás nic nezměnilo. Všechno dobře dopadlo a Andrea žije dál svým životem.


* Jak se vám líbí nový název?
Pro mě to zůstala "erpéčka"... Ale scenáristky Bártů našly nejvhodnější název, který přesně odpovídá náladě příběhů, které se dál odehrávají.

* Uměla jste si představit, že by byl najednou konec "erpéček" a vy se rozloučila s Andreou?
Vůbec jsem o tom tak nepřemýšlela. Doufala jsem, že jen tak skončit přece nemůžeme. Někde vzadu jsem měla pocit, že to musí dopadnout dobře a budeme spolu dál.


* Dokážete popsat proměnu Andrey od prvního dílu do současnosti?
S Andreou máme společné to, že obě věříme na boží mlýny, které melou sice pomalu, ale spravedlivě. I když vím, že v jejím případě lze o mnohém pochybovat. To, jaká byla na začátku, se pořád propojuje s její současností. Myslím, že dostala hodně přes prsty v momentě, kdy ji postřelila Regina. Když ležela v nemocnici a zpočátku byla ráda, že vůbec dýchá, žije, vidí..., tak hodně přemýšlela o životě.
Doktor Kratochvíl (hraje ho Viktor Limr), kterého v současnosti bezmezně miluje, je pro ni téměř pánbůh. Není to žádný princ na bílém koni - Andrea totiž na prince nevěří, koně si koupí sama a klidně i toho prince. Ale Kratochvíl je pro ni muž s velkým "M": chytrý, vzdělaný, charizmatický chlap, který jí zachránil život, a ona konečně poznala, že může i milovat.

* A vy byste to takové ženské věřila?
Ano, protože ji hraju.

* Tušila jste, jak velká mrcha Andrea bude?
Ani náhodou... Na začátku jsme vůbec nevěděli, do čeho vstupujeme, jak dlouho budeme točit, klidně jsme mohli po pár dílech skončit. Já o své postavě věděla jen to, že je to schopná inženýrka ekonomie, která s tátou vybudovala úspěšnou firmu, a otec ji věnoval mazánkovi Adamovi, frackovi, který se vrátil z Ameriky, což se jí dost dotkne. Víc nic. Klidně mě scenáristky mohly v nějakou chvíli nechat umřít. Naštěstí nenechaly a já jsem najednou šéfka kosmeťáku. Ale možná se ještě jednou vrátím do sklářské firmy - kdoví? Jen Jitka a Kateřina Bártů. Nic se nezměnilo na tom, že znám jen dvanáct dílů dopředu a v matných obrysech budoucnost. Ale vím, že z Andrey nikdy nebude vzorná hospodyňka, která vaří teplé večeře, sedí doma a pečuje o manžela. To určitě ne. Vždycky to bude schopná podnikatelka, která dokáže využít každou příležitost, lidi kolem sebe a rozhodně nikdy nic neponechá náhodě nebo osudu.

* Pamatuju si, jak jste na začátku měla trochu obavy z reakcí diváků, kteří vás budou znát jako seriálovou mrchu Andreu a pak vás najednou potkají na ulici jako normální ženskou...
Opravdu jsem se trochu bála a několik takových reakcí i zažila, časem se to ale změnilo. Občas se ještě stane, že někam vejdu a vycítím, jak okolí čeká, co bude, jak se zachovám, jestli se budu stejně jako Andrea rozčilovat... A když zjistí, že nic, je všechno v pohodě. (Téměř ve stejnou chvíli přichází od vedlejšího stolu muž s prosbou o podpis a dočká se navíc i úsměvu - pozn. red.) Taky se mi stalo, že jsem seděla před představením s Janou Brejchovou a Květou Fialovou v divadelním klubu, kolem šel pán, takový sympaťák, a měl potřebu vyjádřit svůj pocit. Tak jen řekl: "A vás já nemám rád..." Vím, že to nemyslel zle, zná mě jen jako Andreu. Naštěstí se mě zastaly kolegyně. Občas mi chodí maily, kde mě jeden pán střídavě oslovuje Dano a Andreo, popisuje mi, co seděje v seriálu, když tam zrovna nejsem, a radí mi, co mám dělat. Občas slýchám: "Vy jste se polepšila, už nejste tak zlá, jste zamilovaná..." Beru to jako součást života.

* Jak moc vám vstoupila Andrea do života?
Žiju dvojí život, ale nejsem schizofrenní. Jeden život je úspěšná podnikatelka ve chvílích, kdy se rozjede ve studiu kamera. A druhý je ten úplně obyčejný s mými dvěma Petry - manželem a synem. Myslím, že si ale navzájem do životů nevstupujeme. ("Ale vstupují, občas se v Andree objeví Dana," glosuje manžel Petr Malásek, který si během rozhovoru pročítá noviny a jen občas kývá.) Ale pravda je, že mám jiné vlasy, brýle jsem přijala jako doplněk, mám větší přehled o ekonomických věcech, dokonce mi chodí časopis Euro, vím víc o luxusních autech, oblečení i kosmetice. To je docela dobré, ne? Ještě jste se nepřistihla, že si řeknete: Chovám se jako Andrea...? Ne, jen když to okolí chce vidět. To není problém, Andreu klidně zahraju. Dokonce ve mně lidé občas hledají... tu iluzi.

* A jak vás vnímá syn, když vidí seriál v televizi nebo mu spolužáci "předhodí" maminku herečku?
Ten je naštěstí ve velké pohodě. Snad proto, že se zhlédl v tátovi a Petr, pokud jsou doma puštěná Rodinná pouta - vlastně Velmi křehké vztahy, moc je nekomentuje nebo všechno převádí do humoru. V tom jsou stejní. Navíc mě umí i bránit. Jednou nás zastavil na ulici nějaký pán, docela normální, a před osmiletým Péťou se zeptal: "Jste taková potvora i v soukromí?" Synek odpověděl: "Ne, je úplně jiná, je moje!"

* Přemýšlela jste, jak Andrea asi jednou skončí?
Konec jsme s Petrem jednou vymysleli, ale byl ke druhé řadě. (Společně s manželem dávají dohromady své fantazie - pozn. red.)

* Poslední záběr seriálu: Andrea sedí v luxusní restauraci, kouří cigaretu z dlouhé špičky, pije exkluzivní šampaňské, čte parte celé rodiny, jejíž jedna část zahynula v autě a druhá při tragédii letadla, a šíleně se směje... Vlastně happy end - alespoň pro Andreu. Máte chuť za tou potvorou pořád stát?
Jasně, nejsem z herců, kteří v něčem hrají a za rohem pomlouvají nebo říkají, že to dělají jen pro peníze. Opravdu mě pořád baví.

* V posledním roce jste se stala tváří několika reklam - je to zásluhou seriálu?
Myslím, že ne. Ředitel Debenhans mi prozradil, že mě jeho synové milovali v pohádce Z pekla štěstí, reklama na brýle japonského návrháře Kia Yamata vznikla na základě fotografie a dodnes tam nikdo neví, že jsem herečka ze seriálu. Andrea "může" snad jen za boty Jennifer Lopezové... Na první pohled to vypadá, že jsem tváří z reklam díky seriálu, ale skutečnost je trochu jiná. Kromě seriálu hrajete i v několika divadelních představeních... Divadlo jsem milovala od dětství a kvůli němu šla na DAMU. Jsem ráda, že hraju, a jediné, co mi chybí ke štěstí, je stálé angažmá.